Test dosahu řídícího a video signálu na dronu Parrot Bebop

| Igor Vlahovič

V den provádění testu foukal nárazový vítr. Nicméně byla dobrá viditelnost. Bylo potřeba nalézt dostatečný prostor, aby se mohl test bezpečně provést. Nakonec jsme našli pole s dobrým výhledem. V tomto případě nám mělo stačit 300 m. Takto je deklarován dosah WiFi signálu pro řízení stroje mobilním zařízením běžícím na IOS nebo Android.

Nejprve jsme mysleli, že já budu stát na místě HOME POINTu a kolega bude osobně následovat Bebop při jeho letu nad polem. Ale vzhledem k plánované vzdálenosti jsme zvolili jiný postup. Pohodlnější a využili jsme pro to DJI Phantom 2 Vision +. Ten se pověsil za letícího Parrota a sledoval jej po celou dobu jeho trasy. A kolega byl se mnou na HP.

Před testem bylo potřeba zkalibrovat oba stroje. Parrot se zkalibruje dle návodu v telefonu, kalibrace kompasu se neprovádí.

Jakmile bylo vše připraveno, spustilo se nahrávání videa na Phantom 2 Vision + a proběhl let. Ten byl poměrně obtížný.

A to z několika důvodů:

  1. foukal vítr a ten dost ovlivňoval let s lehkým Parrotem. Model driftoval po nebi, měnil orientaci a výšku.
  2. při letu se dron několikráte odpojil od telefonu. Naštěstí se podařilo zpět navázat spojení. Ale k výpadkům docházelo již při vzdálenosti do 20 metrů.
  3. v jednom případě se spojení neobnovilo a model pak přistál. Ve druhém případě se odpojil, nespojil a rozhodl se pro návrat na Home Point. Bez jakéhokoliv příkazu. Netrefil místo vzletu, přeletěl jej, pak si to rozmyslel, vrátil se a havaroval do stromu. Nešlo jej ovládat, nebylo možné nic dělat.
  4. když jsem byl s modelem ve spojení chtěl jsem raději zvolit návrat na Home Point, povel přes aplikaci nefungoval. Změna nastala až při druhém letu. V tomto případě se vrátil s přesností do 5ti metrů na místo vzletu a to i proti větru. V tomto případě byl při návratu ve spojení a bylo možné jej ovládat.

 

 

Jak dopadl test řídícího signálu Parrot Bebop

Letěli jsme 3x. Vždy byla vzdálenost lehce přes 100 m, když vypadával obraz, případně řídící signál (viz výše uvedeno). Nejdále jsme se dostali na 140 m. Dále jsme již raději let neriskovali.

Deklarovaných 300 metrů jsme nedosáhli a osobně si nedovedu představit, že bych měl stroj někde 200 m daleko, neviděl na něj, vypadl mi obraz a já nevěděl, kde jsem a co se děje. Pokud pak sedne někde na zem a nebudu na modelu mít GPS lokátor, bude velmi těžké jej nalézt.

Výhodou vzdálenosti 140 m je, že jej stále vidíte pouhým okem proti obzoru. Což jsem ani nečekal.

Realizační tým se skládal z Antonína Schneidera, který pilotoval doprovodný Phantom 2 Vision + a Dušana Růžičky, který vše natáčel ze země. Zatímco Dušan se k testu nevyjádřil, kolega Schneider byl dost překvapen z vývoje letu a podotkl, že za tu cenu, za kterou se model prodává i bez ovladače, by měl fungovat mnohem lépe a spolehlivěji.

Další věcí byl fakt, že na displeji telefonu je vidět pohyb stroje, jeho výška, ale do současné doby jsem nepřišel na to, proč se nezobrazuje vzdálenost. Přitom GPS příjem probíhá a vše je správně zkalibrováno a nastaveno. A v tom případě ani nevím, pokud letím bez doprovodu a dále, jak daleko zhruba od HP se stroj nachází.

 

Komentáře (0)Vstup do diskuse