Moje začátky s drony – první test s Phantom 2
První velký test, který jsem provedl s modelem DJI Phantom 2, byl test dosahu RC vysílače. Osobně mě zajímalo, při jaké vzdálenosti vypadne řídící signál a zda se kvadrokoptéra vrátí poslušně na místo vzletu.

Testovaná kvadrokoptéra DJI Phantom 2
Na tento test jsem šel společně s kolegou, který měl stejný stroj a také byl zastáncem nového poznání. Oba jsme však chtěli testovat raději bezpečně, a tak jsme se na tento typ testu připravili následovně.
Bezpečnost testu především
Kromě modelu jsme měli připraven motouz v délce 15 metrů, stativ s kamerou Sony, fotoaparát a mobilní telefony pro komunikaci.
Místo pro test jsme vybrali černovické terasy v Brně. Jednalo se o volné pole o délce více jak 1 km. Na začátku jsme si založili stanici a provedli veškeré přípravy před letem. Tedy připravení kamery na stativ a připevnění motouzu na podvozek Phantoma, který zajišťoval kvadrokoptéru proti ulétnutí. Pak jsme dron zapnuli, počkali na zapsání home pointu (na ten se měl vracet při aktivaci FAIL SAFE) a počkali na plný počet satelitů. Veškerá komunikace se strojem probíhala pomocí LED na spodních ramenech. FPV a telemetrie nebyly k dispozici.
Provedení testu dosahu RC vysílače
Šlo o to dostat kvadrokoptéru Phantom 2 do výšky zhruba 10 m, kolega jej přitom jistil motouzem a sledoval jej po celou dobu pomalého pohybu až do místa výpadku řídícího signálu, který je u tohoto stroje na frekvenci 2.4 GHz. Pak měl nastat FAIL SAFE a návrat na místo vzletu.
A jak vše dopadlo ?
Kolega měl na svém telefonu krokoměr a měřil vzdálenost, kterou model urazil. Já odstartoval, navedl dron do výšky a pak jsem pomalu vyrazil vpřed. Musel jsem pomalu, aby kolega nemusel běžet a mohl udržovat motouz napnutý. Jak se vzdaloval, vše natáčela kamera na stativu a my spolu komunikovali přes telefony, co se aktuálně děje s modelem, co ukazují diody.
Po nějaké době kolega již pomalu nebyl vidět. Ale dirigoval mne v mé rychlosti a upravoval směr pohybu. Abychom byli stále na poli. Byli jsme oba napnutí, protože při vzdálenosti 500 m bylo vše pod kontrolou. Přišlo 600 m a Phantom se stále držel na řídícím signálu, blikání zelených diod ukazovalo na příjem GPS a stabilizaci polohy.
Když dron dosáhl vzdálenosti 720 m ve stále stejné výšce, náhle kolega zakřičel do mobilu, že se zastavil a začal blikat žlutě (zadní ramena modelu). Začal se ptát, co má dále dělat. Zda má dron držet na uzdě. Volání a dotaz se znásobily, když dron začal stoupat do návratové výšky 20 m.
Pak se dal po krátké prodlevě do pohybu. Ale návratová rychlost je kolem 7 m/s. kolega mu samozřejmě nestačil a tak dostal zelenou pustit motouz. Teď už jsme věřili pouze tomu, že přiletí ke mně a přistane.
Brzy kolega volal, že mu model zmizel z dohledu. V tu chvíli jsem jej zaregistroval já, jak plnou rychlostí míří ke mně. Na první pohled se přibližoval rychle a já přestával věřit, že se mu chce zastavit nade mnou a nakonec přistát. Ale nakonec se model zastavil, počkal cca 15 sekund a sám bezpečně přistál kousek ode mne. Což bylo v limitu přesnosti GPS.
Dosah vysílače byl v testu 720 m
Delší dobu trvalo, než kolega dorazil ze vzdáleného místa a sdělil vzdálenost přes 720 m.
Tento první zajímavý pokus se nám tedy společně podařil a my se dohodli na dalších testech všech funkcí kvadrokoptéry DJI Phantom 2.
Seznam všech článků série:
Moje začátky s drony – proč si pořídit dron?
Moje začátky s drony – DJI F300, 1. část
Moje začátky s drony – DJI F300, 2. část
Moje začátky s drony – Phantom 2
Moje začátky s drony – první test s Phantom 2