Drony sledovaly úbytky ledu v Arktidě
Meteorologové z Námořní postgraduální školy (USA) společně s profesorem Peterem Guestem strávili minulý rok více než 40 dní zkoumáním úbytků ledu v Arktidě.
Ilustrační foto | Zdroj: pixabay.com
Tuto výpravu sponzoroval Úřad pro národní výzkum (USA), aby se zjistilo, jaký vliv má tající led na hladiny světových moří. Vůbec poprvé se k podobným účelům využil dron, který získával meteorologická měření.
“Arktida má v posledních letech stále méně ledu, obzvláště na konci léta,” prohlásil prof. Guest. “Dříve bývala Arktida kompletně zamrzlá i v průběhu léta, případně byl led roztátý jen na okrajích, avšak v posledních 15 nebo 20 letech se zde nachází obrovské oblasti otevřené vody,” řekl.
Jakou roli zde hrály drony?
Profesor Guest létal s dronem v teplotách –8 °C. Během letů hledal lední medvědy (za celou dobu viděl pouze 4) a zároveň létal nad ledovými prasklinami. “Drony jsou velmi dobré pro měření tepla vycházejícího z těchto prasklin. Můžete létat v různých výškách a sledovat, jak se mění teplota.” Teplo totiž může způsobovat teplotní inverze, které následně vyvolávají vítr.
Jelikož se v Arktidě objevuje stále více otevřených ledových ploch, vlivem větru snadno vznikají vlny. A jak vlny narážejí do ledu, urychlují jeho tání. Nehledě na to, že led pokrytý sněhem odráží většinu záření a vodní plochy naopak pohlcují většinu tepla, čímž se voda otepluje. V přírodě jednoduše vše souvisí se vším.
Drony byly pro tyto účely ideálními nástroji. Při běžných výzkumech se využívají meteorologické balóny naplněné héliem. Jenže helium do těchto balónů je velmi drahé. Drony tak ušetřily mnoho peněz. Podle profesora Guesta je v dronech velký potenciál, co se meteorologie týče
Díky tomuto výzkumu se nyní budou o mnoho snáze předpovídat změny v klimatu během následujících let.
Zdroj: mercurynews.com
