Recenze kvadrokoptéry Galaxy Visitor 3
Po testování malé kvadrakoptéry Galaxy Visitor 2 jsem zatoužil po testu jeho většího bratra. Galaxy Visitor 3 byl nástupcem, který měl pokročilé letové režimy, opět kameru a mohlo se s ním létat i za silného větru. Proto jsem byl zvědav, jak to bude u tohoto modelu doopravdy.
Testovaná kvadrokoptéra Galaxy Visitor 3
Model jsem nejprve dostal zapůjčen v módu 1. Tedy s plynem na pravé straně. A to bylo poprvé, kdy jsem řídil model takto. Proto jsem po vzletu v bytě ihned havaroval. Navíc byla na modelu zapnutá funkce stabilizace, a tak model letěl daným směrem a nebrzdil. Jakmile jsem vše přenastavil, model se uklidnil a let s ním byl pohodový.
Galaxy Visitor 3 – balení a vlastnosti
Model se opět dodává ve verzi RTF, tedy zakoupíte kompletně složený model včetně náhradních vrtulí, USB akumulátoru, nabíječky, kamery s 2 GB microSD kartou a návodem.
Technické parametry modelu jsou:
- Délka: 183 mm
- Výška: 87 mm
- Průměr nosného rotoru: 147 mm
- Letová hmotnost: 135 g
Jedná se tedy o stále malý model. Je určen hlavně pro let v menších prostorách, ale neztratí se ani venku za mírného větru. Já jsem ihned začal zapůjčený model testovat. Funkcí je poměrně dost a využít je může i úplný začátečník.
Letové režimy kvadrokoptéry
Model Galaxy Visitor 3 má tři letové režimy: začátečník s držením dané výšky, režim s nastavením letové hladiny a jejím držení a normální letový režim.
Režim začátečník: stačilo přidat plný plyn, model vystoupal do cca 3 metrů nad zem a výše nepokračoval. Výborná funkce pro ty, co nemají cit pro kanál plynu. Model tak nemůže nikam vystoupat a někde uvíznout. Zde jsem se také hodně na začátku učil.
Režim udržování výšky: dal jsem plyn směrem nahoru a model stoupal. Ve vybrané výšce stačilo dát prudce páčku plynu dolů a pak nahoru a model se v této výšce udržoval. Mělo to sloužit pro natáčení a focení. Ale kamera opět nebyla kvalitní a spolehlivá, a tak jsem tuto funkci využíval poměrně málo.
Režim klasický: zde nebyla žádná omezení a s modelem se létalo libovolně
Kromě těchto funkcí se mohly nastavovat výchylky. A to ve třech krocích. Výhodou bylo, že na první stupeň model létal velmi klidně, ale neměl dostatek náklonu pro let proti větru. Avšak let byl velmi pohodový.
Ve druhém a třetím stupni se dalo venku létat i za opravdu silného větru. Ale chtělo to již nějaké ty zkušenosti s řízením a mít pohotovější reakce.
Další funkce na Galaxy Visitor 3
Další funkcí na dronu Galaxy Visitor 3 bylo inteligentní ovládání na základě geomagnetického pole. Stačilo namířit vysílačku na model a potom bylo jedno, jak máte model nasměrován (kam míří předek modelu) a ovládání bylo vždy stejné z vašeho pohledu. Neřešili jste tak obrácené ovládání, když byl model předkem k vám.
Testovaný Galaxy Visitor 3 v brněnském lomu Hády.
Navíc zde byla funkce automatického návratu k vám. Tedy k vysílači. Stačilo namířit vysílač na model, zmáčknout a držet tlačítko a model se vracel.
Obě tyto funkce však byly závislé na okolních povětrnostních podmínkách a na síle pole. Pokud jsem odlétl s modelem dále, funkce se deaktivovala. A to se mi stalo osudným u zapůjčeného modelu.
Pozor na dosah automatických funkcí!
Jednou jsem takto testoval kvadrokoptéru a měl jsem ji již poměrně daleko od sebe. Rozhodl jsem se využít funkce návratu. Ale geomagnetické pole již bylo slabé, foukal vítr ode mne, a tak jsem pak nouzově v neurčité vzdálenosti poslal dron k zemi. Ale když jsem ho šel do zoraného pole hledat, neměl jsem štěstí. A to ani později ve třech lidech. Věděl jsem, kde jsem model posadil, ale prostě se jej nepodařilo nalézt.
Další testy na Galaxy Visitor 3
Protože jsem chtěl testovat dále, koupil jsem si druhý, a to v módu 2, na který jsem byl zvyklý. Testy mohly pokračovat a já zjistil že:
- Kamera byla stejná jak u modelu Galaxy Visitor 2. A tak se občas po zapnutí nahrávání funkce vypnula. Já letět a domníval se, že natáčím. Kvalita fotek a záznamů byla průměrná. A když už se podařilo natočit delší video, zvuk předbíhal obraz.
- Občas se povolil pastorek na motoru a model spadl k zemi. Nebo nevzlétl. Zde pak stačilo pastorek zpětně uchytit například Loctite přípravkem.
- Po nárazech se ztrácely průhledné krytky spodních ramen (diodové osvětlení).
Nicméně byl model hodně odolný proti nárazům. Jednou jsem letěl ve výšce zhruba 15 metrů a opět se povolil pastorek. Model padal ihned k zemi, ale nic se mu nestalo.
Vzadu na modelu byla červená dioda, která ukazovala stav kalibrace akceleračního senzoru.
Doba letu byla zajímavá. S kamerou a 1200 mAh LiPo 1S akumulátorem jsem létal za mírného vánku 13 minut. Bez ní pak skoro 16 minut, a to byl dost rozdíl.
Osvětlená ramena zespodu umožňovala let i večer a na noční obloze byl model krásně vidět.
Galaxy Visitor 3 jsem vyhodnotil jako stroj určený pro první seznámení s multikoptérou. Ne však pro pořizování video a foto záznamů. Až na drobnosti byl model opravdu odolný a nechal si toho hodně líbit.
